PROČ PRÁVĚ BARÇA?

Proč jsem začal fandit FC Barceloně? Odpověď je vlastně strašně jednoduchá – Ronaldinho.

Bylo to na Mistrovství světa v roce 2002, kdy mě poprvé tento brazilský kouzelník oslovil. Především jeho přímý kop proti Anglii je nezapomenutelný.

I když si lidé dost často myslí, že Barçe fandím už strašně dlouho nebo dokonce od narození ( :-) ), není tomu tak. Služebně zase tak starý fanoušek nejsem. Na druhou stranu už to vlastně bude 13 let, co jsem tomuto klubu začal fandit.

I když mě to k Barçe táhlo už dříve, především díky hráčům, které jsem obdivoval, jako Ronaldo, Cocu, Rivaldo či Patrick Kluivert, zlomový rok byl až 2004.

Právě v tomto roce hrál tým kolem Ronaldinha úžasný fotbal, na který byla opravdu radost se dívat. A největší zásluhu na tom měl především R10, který předváděl nevídané kousky, v tu dobu byl nejlepším fotbalistou na světě a dodnes se na trávnících neobjevil zábavnější hráč.

Od hráče přes tým se láska dostala k celému klubu a následně i městu, které jsem poprvé navštívil v roce 2008 (i když Katalánsko jsem navštívil již v osmi letech).

Začátky fandění byly dost těžké – například vyřazení z Ligy mistrů týmem Chelsea na jaře v roce 2005 jsem nesl opravdu těžce. Od té doby byla ale podobných zklamání už celá řada (prohraná liga kvůli vzájemnému zápasu v roce 2007, prohrané El Clásico den před Štědrým dnem 2007, vyřazení Interem v LM 2010, prohra ve finále Copa del Rey 2011, vyřazení Chelsea v LM 2012 atd.) i když jednoznačně převažují ty šťastné momenty, vítězné zápasy a zisky trofejí, jelikož zažíváme zlatou éru Barçy, její nejlepší a nejúspěšnější období v historii a máme tu čest sledovat jeden z nejlepších týmů historie a jednoznačně nejlepšího hráče všech dob. (Což si bohužel dost „fanoušků“ neuvědomuje, a tak stačí pár horších zápasů a z hráčů jsou de*ilové, Enrique měl už dávno skončit atd. – no co na to napsat? Nevděční pa*chanti…)

Z týmu, kterému jsem začal fandit, už zůstal jen Iniesta a právě Messi (který toho ovšem v roce 2004 moc neodehrál). Láska a fandění FC Barceloně však není o hráčích, ani o týmu, ale o celém klubu. I když heslo Més que un Club vzniklo z jiného důvodu, přesně vyjadřuje Barçu a vlastně i můj vztah k ní – není to pro mě totiž jen obyčejný fotbalový klub – je to mnohem více.

A proč právě Barça nyní? Jaké jsou důvody, proč fandím FC Barceloně dnes? Je jich celá řada. Je to hlavně styl fotbalu, hráči, filozofie klubu, trenéři, ostatní sporty. Fakt, že je Barça jedna velká rodina, mládežnický systém, stadion, město, spojitost s Katalánskem, historie, na kterou můžeme být opravdu hrdí. To, že klub není vlastněn majitelem, ale jeho členy, a také nezapomenutelné zážitky a úžasné vzpomínky.

Ale jak už bylo několikrát zmíněno – otázka není, proč fandit Barçe, ale proč vůbec fandit někomu jinému.

Barça je prostě srdeční záležitost a opravdu více než jen klub.

Visca el Barça!