Hymna

Zaplněný stadion netrpělivě čeká na začátek zápasu, když se pojednou ze zvukových systémů ozvou první tóny klubové hymny El Cant del Barça. Culés se přidávají ke sborovému zpěvu a hráči vybíhají na trávník... tradice, kterou Barcelona zažívá na slavném Nou Campu pravidelně.

Poprvé se tak stalo 27. listopadu 1974 při utkání, slavícím výročí 75 let založení klubu. Chór o 3600 členech, vedený Oriolem Martorellem, nastoupil na trávník a předvedl první veřejné představení klubové hymny. Autory textu se stali Josep Maria Espinas a Jaume Picas, hudbu zkomponoval Manuel Valls. Popularita písně od toho okamžiku strmě stoupala. Fanoušci si zamilovali okamžik, kdy mohou v úvodu slok jako jeden muž hromově rytmicky tleskat rukama. Slova krom toho skvěle vystihovala pravou podstatu Barçy, když vyzařovala ducha katalánského vlastenectví, vyjadřovaného mimo jiné i členstvím v klubu.

Nicméně El Cant del Barça nebyla první hymnou, kterou kdy fanoušci Barcelony zpívali. Nejstarší klubová píseň přišla na svět již 18. února 1923. Text stvořil Rafael Folch i Capdevila, zatímco hudbu složil Enric Morera. Prvního nazpívání se ujal sbor Orfeó Gracienc, který hymnu předvedl naživo i na stadionu Les Corts, při zápase k poctě zakladatele Barcelony, Joana Gampera. Slova vyjadřovala vždy blízký vztah katalánského patriotismu a sportu.

Později, v 50. letech, vznikla hymna nová, tentokrát z pera Esteva Calzada (slova) a Joana Dotrase (hudba). Název Barcelona, sempre amunt! (S Barcelonou navždy!) dokazoval vztah culés ke svému milovanému klubu... není bez zajímavosti, že i přes z Madridu vedenou politiku útlaku národnostní identity byla jazykem písně katalánština. V roce 1957 pak díky Josepu Badiaovi vznikla Himne a l’Estadi (Hymna pro stadion). Ta byla hrána při slavnostním otevření Nou Campu. Bylo to poprvé, kdy se v klubové hymně vyskytlo slovíčko Barça. Hudbu zkomponoval Adolf Cabané.

El Cant del Barça se stala natolik populární, že starší verze klubových písní upadly v zapomnění, a to dokonce i Himne a l’Estadi, která se hrála i během již zmíněného listopadového dne roku 1974. V současné době si již žádný culé nedokáže Barcelonu s jinou hymnou ani představit; ačkoliv existuje ještě jedna, novější píseň. 22. září 1998 zazněly tóny Cant del Centenari (autory se stali Ramon Solsona a Antoni Ros Marba), určená nicméně pouze pro oslavy stoletého výročí založení klubu.

 

Katalánská verze:

Tot el camp
és un clam
som la gent blaugrana
Tant se val d'on venim
si del sud o del nord
ara estem d'acord, ara estem d'acord,
una bandera ens agermana.
Blaugrana al vent
un crit valent
tenim un nom el sap tothom:
Barça, Barça, Baaarça!


Jugadors, seguidors,
tots units fem força.
Son molt anys plens d'afanys,
son molts gols que hem cridat
i s'ha demostrat, i s'ha demostrat,
que mai ningu no ens podrà torcer.
Blaugrana al vent
un crit valent
tenim un nom el sap tothom:
Barça, Barça, Baaarça!

 

Česká verze:

Celý stadion skanduje.
Jsme fandové modročervených a
nezáleží na tom, odkud jsme
ze severu nebo z jihu.
Teď nám jde jen o jedno, teď nám jde jen o jedno
a spojuje nás vlajka.
Modročervení do toho,
odvážně skandujeme.
Máme jméno, které každý zná:
Barca, Barca, Baaarca!

Hráči, fanoušci,
všichni společně jsme silní.
Mnoho let plné dřiny,
mnoho gólů, u kterých jsme řvali.
A ukázalo se a ukázalo se,
že nás nikdo nemůže zlomit.
Modročervení do toho,
odvážně skandujeme.
Máme jméno, které každý zná:
Barca, Barca, Baaarca!

 

Chat