VÝJEZD NA SEMIFINÁLE LM 2013: BAYERN vs. FC BARCELONA

Letošní semifinále Ligy mistrů zavedlo Barcelonu do Mnichova na souboj s Bayernem, čehož chtěli členové našeho fanklubu vzhledem k malé vzdálenosti využít a vydat se klub podpořit ve větším počtu.

Hned jsme však byli zmrazeni, když jsme zjistili, že všechny fankluby mohou žádat jenom o dvě vstupenky. Okamžitě jsme začli vyjednávat s klubem o přidělení většího počtu vstupenek a naše snaha byla odměněna navýšením jejich počtu na šest. Jelikož jsme ale obdrželi 30 žádostí, rozhodli jsme se to zkusit znovu a byli jsme opět úspěšní, obdrželi jsme příslib dalších pěti vstupenek. Následně proběhlo losování a šťastlivci byli obratem informováni. Ne všichni však nakonec mohli na zápas jet, proto se dostávalo na další v pořadí. Zároveň se mně ještě podařilo získat další dvě vstupenky od šéfa všech fanklubů na světě. Celkem jsme teda měli nakonec k dispozici 13 vstupenek!

Začlo shánění dopravy, ubytování atd. Nakonec jsme se domluvili skupina sedmi fanoušků, kteří vyráželi z Brna. Měli jsme mezi sebou i jednu naplaveninu z rakouského fanklubu, který měl lístek přes svoji Penyu.

Vyráželi jsme v úterý ráno z Brna. V Praze jsme měli sraz s Valdem, kterej nám předal kartu fanklubu a nějaký dokumenty k převzetí vstupenek. Kolem třetí hodiny odpolední jsme se začali blížit k Mnichovu, ale ještě předtím jsme museli do městečka Dachau, které je asi 20 km od Mnichova. Tam jsme měli domluvené ubytování. Po převzetí pokojů jsme hned vyrazili směr Alianz Arena. Bohužel už jsme nestihli event v centru Mnichova, kterej pořádala bavorská Penya.

Zaparkovali jsme kousek od stadionu, vzali šály, vlajky, dresy atd a vydali se hledat pokladnu, kde jsme si měli vyzvednout vstupenky. Pokladna už byla otevřená, tak jsme dostali obálku a já začal rozdávat lístky. Vtom jsem zjistil, že vstupenek je jenom šest! Tak jsme tam šli ještě jednou a po chvilkové debatě jsme dostali dalších pět vstupenek. Poslední dvě nám měl předat nějakej kořeň z belgického fanklubu později.

Šli jsme mezitím na pivo a počkali na zbytek členů našeho fanklubu, kteří jeli z Prahy vlakem a byli v centru na zmíněném eventu a na další partu, která jela druhým autem. Když jsme byli všichni pohromadě a 11 lidí ze 13 mělo vstupenky, vydali jsme se čekat na belgičana k pokladnám. Ten měl samozřejmě asi půl hodiny zpoždění, takže ta naše dvojka už byla značně nervózní.

Ale všechno dobře dopadlo, udělali jsme nějaký fotky, např. s členy finského fanklubu, a mohli jsme vyrazit na stadion. Tentokrát jsme byli oproti minulému roku v Londýně až úplně nahoře, v předposlední řadě. Ale Alianz Arena je jeden z nejmodernějších stadionů na světě a z každého místa je krásně vidět. Problém měli jenom ti, co seděli u plotu oddělujícího fanoušky Bayernu a Barcelony. Několik takových proto radši sedělo na schodech, kde měli lepší výhled.   

O zápasu se radši moc rozepisovat nebudu, to máme ještě všichni v čerstvé paměti a někteří z toho byli dost v šoku.  Snad jenom zmíním, že i atmosféra v našem sektoru nebyla až tak famózní jak vloni v Londýně, ale to bylo dáno jak průběhem zápasu, tak i ne tak dobrým uspořádáním sektoru hostů. Ale vyvážila to krásná mozaika před začátkem zápasu a asi i úžasné povzbuzování domácích fanoušků. Za zmínku ještě stojí událost po prvním obdrženým gólu, kdy se v našem sektoru začal radovat jeden z fanoušků Bayernu. Málem dostal na budku a v druhém poločase už se tam radši neobjevil.

Po zápase jsme udělali v areně pár fotek, dali si pivo a párek u stadionu a vydali se na ubytko. Několik členů jelo domů hned po zápase, někteří čekali na autobus, který je zavezl do Prahy. My jeli na naši ubytovnu, dali jsme sprchu a šli spát. Ráno jsme dali snídani a domluvili jsme se, že když jsme v Dachau, navštívíme místní památku – bývalý koncentrační tábor. Během asi dvou hodin jsme si prošli celý tábor a muzeum a vyrazili jsme na cestu zpět. Do Brna jsme dojeli kolem sedmé hodiny večerní, rozloučili jsme se s tím, že se potkáme na letním sraze a zamířili ke svým domovům.