Amor: Michael Laudrup byl jako závan čerstvého vzduchu

V interview pro El País se Guillermo Amor zavzpomínal a popisoval, jak viděl hráče jako Michael Laudrup či Bernd Schuster.

Amor působil v La Masii závěrem 70. let a v roce 1982 vystřídal Diega Maradonu při inauguračním zápase na Miniestadi. Na Camp Nou se pak předvedl pod Johanem Cruyffem a to o 6 let později. Dekádu na to odešel do Fiorentiny, než ukončil kariéru v Livingstone po dvouleté štaci ve Villarrealu. Za svého působení u Blaugranas se potkal i s Berndem Schusterem, Luisem Figem a Michaelem Laudrupem, kteří shodou okolností časem všichni zamířili z různých důvodů k archrivalům do Realu Madrid.

„Jsou to historičtí hráči a zanechali svou stopu nehledě na motivy za jejich odchody z Barcelony. Schuster mě hodně ovlivnil. V roce 1980 byl pořád mladý, ale jeho hra měla osobnost a v žebříčku se stavěla na úroveň veterána. Trefoval míč způsobem, který jsem předtím nikdy neviděl. Předváděl to při přímých kopech, přihrávkách i změnách směru. Jeho dotyk s míčem a rozehrávky byly výjimečné,“ řekl k prvně jmenovanému Němci, jenž v Barceloně setrval 8 let před dvouletým působením v Realu a tříletým v Atlétiku.

„Figo byl velice unikátní a silný po fyzické i technické stránce. Zároveň byl velmi vlídnou osobou a to hlavně pro barcelonské hráče. Když ml někdo potíže, říkával 'ukaž'. Byl v klubu i ve městě šťastný,“ dodal k portugalskému křídelníkovi, který po pěti letech u FCB (1995 až 2000) přešel na stejné období k Los Blancos. Největší chválu si však paradoxně připravil k dánskému útočníkovi, kterého culés vídali na place v letech 1989 až 1994 předtím, než si vyzkoušel bílý dres po dobu dvou let.

„Byl jako závan čerstvého vzduchu. Byli jsme silní v poziční hře a vždy věděli, kde byl náš spoluhráč - ať už to byl pravý bek nebo levé křídlo. Pohybovali jsme se dopředu s míčem a vše bylo založeno na krátkých a rychlých nahrávkách. Někdy však neexistoval způsob, jakým šlo prorazit skrz. Soupeř nás buď perfektně prokoukl, nebo jsme nebyli dostatečně přešní. A když se to opakovalo, hledali jsme pouze jedno možné řešení - Michaela. Vždy byl tam, kde měl a nabídl se.“

„Nikdy se neschovával a byl připravený přečíslit a rozhodnout konkrétní akci. Ještě jsem neviděl lepšího hráče jeden na jednoho. Je odlišné vyvézt míč do prázdného prostoru a uvolnit se z krytí, kdy jste ruku v ruce s obráncem, kterému ještě pomáhají další. Laudrup byl rovněž velmi pravidelný a své akce opakoval. Nevybavuji si jeho konkrétní výkony, ale spíše taktické gesta a nahrávky v každém utkání. Jeho tajemstvím byl velmi dobré poziční umístění a zbíhání z obou křídel.“

„Perfektně hrál oběma nohama a jeho hlavní kličkou byla tzv. 'kroketa' - ťuk-ťuk, pravá-levá a nashledanou. Útočníci, kteří dokázali driblovat, byli vždy výjimeční a Laudrup vedle driblinku i posílal přihrávky, nahrával na góly a sám je dával. Nepamatuji si fotbalistu, který by viděl akci ještě dříve, než trenér nebo fanoušci. Měl unikátní vidění, které mu poskytovalo výhodu. Někdy je srovnáván s Iniesotu, nicméně kontext byl odlišný, Andrés měl Messiho nebo Xaviho.“

„Michael byl pro nás tak výjimečným hráčem, protože nikdo nehrál tak elegantně a k tomu byl neuvěřitelný profesionál. Měl velké srdce a vždy projevoval vděk. Na tréninku byl opravdu dobrý a stejně tak to platilo na hřišti, v kabině nebo na ulici,“ rozjímal se Amor, jenž v aktuální době působí jako šéf mládeže spolu s další ikonou této doby, José Marim Bakerem.