BARÇA VS VALLADOLID ANEB ŽIVOTNÍ ZÁŽITKY V BARCELONĚ

Po společných zájezdech s členy fanklubu a dalšími fanoušky Barçy přišel na řadu spíše rodinný typ výletu. Vzhledem k časové vytíženosti byl nakonec vybrán ne příliš atraktivní soupeř, o to více však byl atraktivní program.

Do Barcelony jsme vyrazili z Prahy v pátek a vzhledem k času příletu jsme kromě ubytování a nákupu stihli už jen nějaké to pivo a víno u Barça TV.

Hned v sobotu dopoledne byl na programu jeden ze zlatých hřebů pobytu – let helikoptérou nad Barcelonou. Počasí bylo úžasné – nikde ani mráček, žádný vítr a kolem 18 stupňů. Nejprve jsme sledovali pasažéry před námi, jak odlétají, a poté jsme již přišli na řadu my.

Let začíná kousek od Hotelu W, letíte podél celého pobřeží a pak se vracíte zpátky nad Diagonálou, tedy nad Torre Glóries a Sagrada Família, a doletíte až nad Camp Nou. Pohled na náš svatostánek mě opravdu dojal.

Poté ještě kopec Montjuïc a kolem nákladního přístavu zpátky. Let sice trval jen asi 15 minut, ale viděli jsme vlastně celou Barcelonu a byl to jeden z největších zážitků v životě.

Pak jsme se vydali k Port Vell a odtud po Ramble až na Plaça Catalunya, tedy spíše kousek nad toto náměstí, kde sídlí restaurace Luise Suáreze. Po vydatném obědě jsme šli na prohlídku Licea, tedy jednoho z největších a nejznámějších operních domů na světě. Nejvíce vás zaujme samozřejmě sál a přilehlé zdobené lóže, a také zajímavý strop.

Večer byl pak program jasný – zápas s Realem Valladolid. Přítomný byl klasicky Abidal, ale také Ferrer či Ronaldo, který je majitelem Valladolidu. Místa jsme měli v první řadě třetího patra kryté tribuny – tedy pod komentátorskými tribunami. Splnil jsem si tak menší cíl – vyzkoušet všechna patra na každé tribuně stadionu. I když se jedná o třetí patro, místa to byla skvělá. Máte výhled na celý stadion a super přehled o hře.

Na první poločas se sice nedalo moc dívat, druhý byl ale o poznání lepší. Bohužel Aleňa, Roberto ani Boateng svou šanci neproměnili. A hlavně je pálil i Messi, který si klidně mohl připsat 4 góly, a také Suárez, který za 30 minut na hřišti dokázal spálit 4 vyložené šance. Ten večer by ovšem netrefil ani vodu z lodě.

V neděli jsme vyrazili vlakem do Colonia Güell podívat se na kryptu Gaudího. Poslední památka UNESCO a Gaudího, kterou jsem ještě v Barceloně (a okolí) nenavštívil.

Večer jsme se vypravili za kulturou – na programu byla opera v Palau de la Música Catalana. Tato budova patří k těm nejkrásnějším na světě a její interiér – především strop - musí okouzlit opravdu každého. Když k tomu přidáte úžasnou hudbu a skvělé představení, jedná se opravdu o mimořádný zážitek.

V pondělí jsme zvolili prohlídku celé Barcelony, tentokrát autobusem. I když mi tato služba přišla vždy předražená, vyzkoušet musím vše. A vzhledem k tomu, co vše vidíte, když stihnete projet obě trasy (které jsou v tomto ročním období v provozu), cena zase tak vysoká není.

Po prohlídce města jsme se ještě vydali do Muzea čokolády, kde je z čokolády téměř vše – i vstupenka, která má na sobě vlajku země, odkud pocházíte. Na své si v tomto muzeu přijdou i fanoušci Barçy – je tady čokoládový Kubala i Messi.

Den jsme zakončili u Camp Nou. Kromě fanshopu jsem byl také v kancelářích klubu. Nejprve zjistit, kde jsou naše penya karty a poté zaplatit členství Socio. Když už jsem v kancelářích byl, požádal jsem také o permanentku. Doba čekání? Přibližně 8 až 10 let.

Večer jsme ještě zhlédli záznam basketbalového zápasu – finále Copa del Rey, ve kterém Barça v Madridu porazila Real až v prodloužení, a to o 1 bod. Utkání to bylo opravdu napínavé, možná nejnapínavější, jaké jsem kdy viděl, takže určitě doporučuji shlédnout minimálně konec zápasu.

V úterý jsme snídali u Camp Nou, kde jsme potkali Lozana. Pak přišel na řadu druhý zlatý hřeb – VIP Camp Nou Tour. Ta se od klasické dost liší a to nejen v ceně. Tour začíná na tribuně a potom ve VIP sekci, kde tráví hosté čas před a po zápase. Pak přišla na řadu mix zóna a tisková místnost, kde nám udělali fotku s dresem. Potom již šatny hostů a hlavně – šatny domácích! Zde je bohužel zakázáno fotit, i když těžko tomu odoláte.

Nejprve se jde chodbou, kde jsou dresy, plakáty a další relikvie většinou s podpisy všech hráčů. Pak zóna, kde mají hráči nachystané občerstvení, a poté již přímo šatna. Dostali jsme také dárek v podobě batohu.

Následoval tunel k trávníku a pak jsme šli přímo podél pažitu až k jedné z branek, kde jsme se fotili s trofejí Ligy mistrů. Trávníku se sice také nesmělo dotýkat, ale kdo by odolal?

Prohlídka končí s virtuální realitou úžasnými záběry z kamery těsně vedle Messiho, když slavil postupový gól proti PSG.

Následně jsme vyrazili na naše ubytování, kde jsme strávili zbytek pobytu. Bydleli jsme totiž v Hotelu W. Výhledy z pokoje jsou absolutně dech beroucí a nikdy neomrzí.

Večer jsme ještě zašli na nějaký ten koktejl do Eclipse baru – výhledy z tohoto baru z 26. patra na večerní Barcelonu jsou také opravdu úžasné. A pobyt jsme zakončili ve wellnes zóně hotelu.

Ve středu už pak byla na programu pouze cesta domů a debata, kdy vyrazíme do katalánské metropole znovu.

Visca el Barça i Visca la Nostra Penya!

Tomáš „Migueli“ Škurek

Prezident

Penya Barcelonista Lleó de Dues Cues