Důvody, proč Arthur nechce odejít z Barcelony a jeho přednosti i slabiny

Jak jsme se dozvěděli na začátku týdne, Arthur nemá v plánu odejít z Barcelony do Juventusu, protože se domnívá, že mu LaLiga sedí více a Serie A by byla krokem zpět. Navíc on sám se chce stát klíčovým hráčem v Katalánsku a zlepšit se.

Jeden rok to byl Cesc Fábregas, pak zase Neymar Júnior. Zdá se, že každý rok musí být s Barcelonou spojená přestupová telenovela. Letos je jeím hlavním aktérem Bosňan Miralem Pjanič, jehož by Katalánci rádi uzmuli, ale kvůli koronavirové pandemii a s ní spojené ekonomické krizi to pravděpodobně nebude možné jenom za hotové. Klub proto se Starou dámou vyjednává o možné výměně, aby se snížila požadovaná suma za středopolaře, který předtím válel v dresu Lyonu či AS Řím.

Hlavním kandidátem na protiváhu v této dohodě měl být Arthur Melo, jenž se velmi zalíbil managementu v čele s naším krajánkem Pavlem Nedvědem. Brazilský záložník ale několikrát říkal, že nechce opustit Camp Nou. Nejprve tak učinil v interview pro La Gazetta dello Sport a poté soukromě přímo zástupcům z vedení Juventusu, jmenovitě sportovnímu řediteli Fabiovi Paraticimu. Arthur totiž v Barceloně vidí nejlepší možný klub, který je v souladu s jeho vlastnostmi a dovednostmi.

Pár let zpátky vedli zálohu katalánského giganta Xavi Hernández a Andrés Iniesta a právě v jejich šlépějích by rodák z Goianie rád pokračoval. Na hřišti se mu vedle Sergia Busquetse a Lionela Messiho líbí, jelikož s takovými hráči je hned všechno snazší. Držení míče a dlouhá rozehrávka je něco, co Arthurovi perfektně vyhovuje. I přes poslední porážku od Realu na Santiagu Bernabéu po sobě nechal dobrý dojem a Quique Setién se jeví jako správný kouč pro jeho herní chápání.

Ani tak ale Arthur nemá jistotu místa v základní sestavě, protože se pořád zotavoval ze zraní stydké kosti. V Barceloně se mu navíc líbí - jeho rodina je zde usazená a nerada by se stěhovala. Sám hráč se pak začal učit katalánsky, jelikož by v tomto autonomním území rád strávil několik dalších let. Pokud bude hrát na takové úrovni, na jaké to dovede, vypadá to, že z něj bude ještě na dlouhou dobu pilíř mužstva. Mundo Deportivo se pustilo do analýzy slabin a předností nositele čísla 8.

To mimochodem přebíral po Iniestovi dva měsíce po jeho odchodu do japonského Visselu Kóbe. I přesto v něm ale experti viděli spíše druhou ikonu barcelonské historie působící ve středu pole. A zas tak bez prázdné řeči to nebyly - jeho efektivita přihrávek v Lize mistrů i LaLize přesáhla devadesátiprocentní hranici - 92, resp. 91. Když je zdravý, zanechává na hřišti svůj otisk a v jeho prvním roce to šlo vidět hlavně v duelu s Tottenhamem Hotspur v Evropě a Bílým baletem v lize.

Rozhodnutí tehdejšího sportovního ředitele, Roberta Fernándeze, přivést jej o 6 měsíců dříve, než bylo v plánu, bylo určitě správné. Tento kluk má v sobě barcelonskou DNA. Jenže zranění a nestabilní výkony mu neumožnily stát se nenahraditelným článkem mužstva. V prvních duelech pod Setiénem odehrál Arthur spíše menší role, ovšem v El Clásiku dostal důvěru a patřil k nejlepším barcelonistům na place. A pokud něco vybuduje hráčovu pozici v úvodní jedenáctce, pak přesně tyto výkony.

Dobré je, že si je i sám Arthur vědom faktu, že se musí zlepšit. Klub zase ví, že musí být trpělivý s hráčovou aklimatizací, protože evropský fotbal je od toho brazilského na úplně jiné úrovni. To šlo vidět v první sezoně působení třiadvacetiletého fotbalisty pod katedrálou Sagrada Familia. V ní se mu totiž nedařilo udržet si dobrou formu a nějakou dobu jej sužovaly zdravotní patálie. Díky nim pak přišel o flek v základní sestavě tehdejšího Ernesta Valverdeho a horko těžko se pak do ní vracel.

A tak začal pracovat s fyzioterapeutem a kondičním trenérem a řešit i svou stravu. Za Setiénovy vlády se z dosavadních jedenácti zápasů objevil na place pouze čtyřikrát. Koronavirovou odmlku využil tak, že se doma poctivě připravoval, aby dokázal, že je připravený udělat krok dopředu. Arthur sám ví, že se dopustil několika chyb - jednou z nich byl výlet za Neymarem do Paříže na oslavu jeho narozenin, která se konala dva dny před utkáním s Realem. Za to se na tiskovce pak omlouval.

Fanoušci jej následně tepali za to, že není zodpovědný v útoku. Ve své první sezoně v modro-bordových barvách nedal ani jednu branku a na dvě nahrál. V této pak dvě sám vstřelil a u dalších čtyř si připsal asistenci. Pokud se tak v tomto ohledu ještě více zlepší, bude to pro něj jedině dobře. Nesmí se zapomínat na to, že Frenkie de Jong - ač technicky velice šikovný - je spíše vhodný pro hru více vzadu (v Ajaxu působil i jako defenzivní záložník či dokonce stoper). Arthur se proto musí dívat kupředu.