Fanoušci Blaugranas by neměli zapomínat i na další oblast „našeho“ klubu, jehož úspěchy jsou rozhodně nepřehlédnutelné. FC Barcelona Femení se letos vyrovnala svým mužským kolegům, ba co víc, dokonce je co do úspěchů mírně překonala. Hráčky totiž vyhrály s jasným předstihem Primera división, kdy na tradičního rivala Real Madrid „nahnaly“ osm bodů, ale triumfovaly rovněž v Copa de la Reina, kdy v posledním mistrovském zápase sezóny porazily další madridský klub Atlético a třetí úspěch slavily fotbalistky v Supercopě - jak jinak - opět proti Realu. Bohužel čtvrtou trofej, dalo by se říci nejspíš tu nejcennější, jim ve finále Ligy mistrů sebral londýnský Arsenal.
Ženská tsunami
Zejména v Primera división dokázaly hráčky modročervených barev občas až neuvěřitelné výkony, například ve 4. kole rozstřílely Granadu CF poměrem 10:1; ostatně pěti a více brankami v této sezóně v PD zatížily konta dvanácti soupeřkám - tedy ve více než třetiné zápasů celé soutěže. Čisté konto brankářky uhájily v 17. utkáních, což představuje víc než polovinu zápasů. Konečně jen ve dvou střetnutích dostaly Barcelonské víc než dvě branky - a jak asi tušíte, byly to jedinédva prohrané zápasy. Šestkrát musely svěřenkyně trenéra Pere Romeu dotahovat nepříznivý stav a pětkrát uspěly. Pouze 23. 3. 2025 v odvetném utkání s Realem Madrid, došlo k vůbec prvníporážce FC Barcelona Femení v El Clásicu poměrem 1:3, ale vliv na získání trofeje tyto prohry neměly žádný. Jak drtivě prošel náš ženský klub celou Primera División naznačuje i konečné účtování: celkové skóre 128:16 a tedy gólová diference 112 branek, zatímco druhý Real dosáhl jen 59 gólů a třetí Atlético pouze šestadvacet.
Pohárový smutek těsně před cílem
První trofej získaly Barcelonské v lednu, kdy si poradily v semifinále a finále soutěže Supercopa 2024 s oběma madridskými celky - Atlético padlo v semifinále, Real ve finále a ani jedna soupeřka nedokázala za oněch 180 minut překonat brankářku Cata Coll.
Poté přišla na řadu Liga mistrů - tu hráčky začaly porážkou od Manchesteru City, ale poté se rozjel spolehlivý stroj Blaugranas Femení a na cestě ze skupiny přes čtvrtfinále a semifinále k posledním zápasu dostaly naše soupeřky 37 branek a Cata Coll inkasovala pouze pětkrát. Bohužel poslední a nejdůležitější zápas s londýnským Arsenalem na lisabonském Estádio José Alvalade rozhodla v 74. minutě Švédka Emma Stina Blackstenius a zmařila Barceloně obhajobu po loňském triumfu nad Olympique Lyon.
Malou útěchou pak mohl být další triumf v Copa de la Reina - v pěti zápasech měly zástupkyně Barcelony kupodivu nejvíc práce s třetím mužstvem z hlavního města - Madrid CFF ve čtvrtfinále porazily až po boji těsným rozdílem 2:1. Pak ale ve dvou semifinálových utkáních přehrály jasně Real Madrid celkovým poměrem 8:1 a jak už bylo řečeno v úvodu, v posledním zápase v první červnové sobotě po triumfu nad Atléticem 2:0 převzaly třetítrofej v sezóně.
Posila se vyplatila
Jako velmi úspěšný tah lze hodnotit příchod polské kanonýrky Ewy Barbary Pajor. Tento „Lewandowski v sukních“ totiž v sezóně zatížil konta soupeřek 42 brankami a ještě má na svém kontě deset gólových asistencí. Pro porovnání - druhá Clàudia Medina „Pina“ si zapsala celkem 25 úspěšných zásahů a osm přihrávek. Devětadvacetiletá útočnice (* 3. 12. 1996) po devíti sezónách ve VfL Wolsburg posílila barvy Blaugranas před letošnísezónou a etablovala se tím nejlepším možným způsobem. Nikoho určitě nepřekvapí, že rodačka z Uniejówu patři mezi opory polského národního týmu, kde odehrála už 100 reprezentačních utkání.
Statistiky a postřehy
Na závěr ohlédnutí za ženskou sezónou FC Barcelony si dovolím něco málo statistických údajů a postřehů, které mohou být zajímavé:
Sezóna pro Fútbol Club Barcelona Femení trvala od 8. září 2024 do 7. června 2025. V úvodním zápase nastoupil tým v Primera división proti Deportivu La Coruña (3:0) a v posledním porazil ve finále Copa de la Reina Atlético Madrid 2:0.
Celkem na hráčky čekalo 48 soutěžních utkání (30 - PD, 5 - Copa de la Reina, 2 - Supercopa a 11 - LM).
Ve všech utkáních skórovaly fotbalistky ve 191 případech. Síť dokázaly soupeřky rozvlnit 28×
Alespoň k jednomu zápasu nastoupilo 26 hráček kádru - jedenadvacet zasáhlo do všech čtyř soutěží.
Pět fotbalistek skórovalo ve všech čtyřech soutěžích - Ewa Pajor, Pina Alexía, Aitana a Patrí.
Do Primera División jsme nasadili tři brankářky: Cata Coll, Font Oliveiras Gemma a Ellie Roebuck. V pohárech pak chytala už výhradně Thomas Lutch Catalina „Cata“ Coll.
Barcelonské hráčky zahrávaly proti soupeřkám 11 pokutových kopů - sedm v PD, dvě v domácím poháru a stejný počet v Lize mistrů. Ani jednou nezaváhaly, nejčastější exekutorkou byla Putellas Segura „Alexía“ - proměnila jich pět. Proti Barceloně nebyla odpískaná ani jedna penalta.
Nemilého „vlastence“ si dala pouze brankářka Cata Coll v 7. kole proti Levante UD, ale na výhře 4:1 nic nezměnil. Soupeřky nám pomohly dvakrát - v PD se na výprasku proti Granadě CF (10:1) podílela stoperka Cristina Martín Postigo v závěru prvního poločasu, podruhé našim hráčkám „pomohla“ ve čtvrtfinálovém utkání Ligy mistrů Holanďanka Caitlin Dijkstra.
Ve zmíněných 48 zápasech posbíraly naše hráčky 29 žlutých karet (17 v PD, 8 v LM a čtyři v domácím poháru - v Supercopa nebyla napomínaná ani jedna). Červenou kartu pro naše fotbalistky rozhodčí nepotřebovaly. Největšíhříšnicí byla Clàudia Medina „Pina“ se třemi kartami z Primera División, další dvě přidala v Lize mistrů.
Protože není vždy jasné, o kolik minut byl který zápas nastaven, berme jako výchozí hodnotu standardních 90 minut. Nejvíc odehraného času má na svém kontě Ewa Pajor - celkem 3375 minut, za ní jsou seřazeny brankářka Cata Coll (3555 minut) a další forwardka Bonmatí Conca „Aitana“ (3279 minut).
Na hřišti dosáhly hráčky 22 různých výsledků (18 vítězných, 4 prohry). Zajímavé je, že žádný jejich zápas neskončil remízou. Zatímco ony čtyři porážky měly pokaždé jinou podobu (0:1, 0:2, 1:2 a 1:3), při vítěžstvích byl k viděnínejčastěji výsledek 4:1 - dohromady v 7 zápasech. V Primera División uhrály fotbalistky pětkrát stav 2:0 a čtyřikrát vítězství 6:0. Určitou kuriozitou je, že semifinálové utkáníLigy mistrů proti Chelsea FC Woman skončilo shodně 4:1.
Protože zejména v pohárových zápasech nebývaly zveřejněny počty návštěvníků, můžeme operovat pouze údaji z Primera División - celkem vidělo 30 zápasů 182 012 diváků, přičemž největší návštěva dorazila na domácí El Clásico s Realem Madrid (35 812). Největší venkovní návštěvou pak byl duel s Athletic Club Bilbao na stadionu San Mamés - 17 698. Ligu mistrů v podání Barcelonských vidělo celkem 155 348 diváků - nejvíc jich samozřejmě dorazilo na finále s Arsenalem: 38 356. Doma nejvíc táhl odvetný duel základnískupiny s Manchesterem City (29 007), venku pak duel se švédským Hammarby IF ve stockholmské Tele 2 Arena - 18 746 přihlížejících.
Drtivou většinu odehrály fotbalistky na stadionu Estadi Johan Cruyff (Sant Joan Despí), pouze El Clásico a odveta s Manchesterem City v Lize mistrů se přesunuly na momentální sídlo mužského týmu Olímpic Lluís Companys.
O věku žen by se ve společnosti mluvit nemělo, ale zajímáme se o sport a tudíž nám výjimka nejspíš bude povolena. Nejstarší hráčkou v kádru je pilíř zadních řad Moya Torrejón „Marta“, v jejímž registračním průkazu najdeme datum narození 27. února 1990. Naopak benjamínkem souboru je Clara Díaz Serrajordi, jejíž věk se blíží hvězdě mužského týmu Lamine Yamalovi: Claira přišla na svět 7. prosince 2007.
Dovolte ještě trochu hrátek s věkem: nejvíc hráček - pět - se narodilo v únoru, naopak žádná v březnu. Nejsilnějšími ročníky jsou letopočty 1998 a 1999, vždy po třech. Věkovýprůměr činí 25,23, přičemž šest třicátnic kompenzují tři fotbalistky mladší dvaceti let. A docela malou perličku - trenér Pere Romeu Sunyer, jenž postoupil na post hlavního kouče po Jonatanu Giráldezovi, je dokonce mladší než dvě hráčky jeho kádru - zmíněná „Marta“ a stoperka Irene Hernández Paredes (Pere se narodil 9. listopadu 1993, takže forwardka Fridolina ROLFÖ je jen o patnáct dní mladší...)
Patnáct rozhodčích ve španělských soutěžích rozhodovalo zápasy Fútbol club Barcelona Femení. Nejčastěji na hráčky dohlížely Alícia Espinoza a Andrea Fernández Firvida - čtyřikrát. Sudí Elena Amillas a Marta Huerta de Aza zae měly tu výsadu, že odpískaly po dvou zápasech v pohárech. Posledně jmenovaná rovněž rozodovala finále Copa de la Reina, její kolegyně Rivera Olmedo Olatz měla pod kontrolou poslední zápas Supercopa 2024.