CoolCamp

JOSEP GUARDIOLA

JOSEP GUARDIOLA

"Byl odchovancem klubu a odehrál v něm přes deset let. Ve chvíli, kdy se usadil v základní sestavě, se stal klíčovým hráčem Barçy." – José Mari Bakero, kapitán Dream Teamu

Romario, Laudrup, již zmíněný Bakero, Zubizarreta, Stoichkov, Koeman, Amor, Figo, Ronaldo, Rivaldo či Luis Enrique. Legendy FC Barcelony, které však spojuje jedno jediné jméno; Josep Guardiola Sala. Všichni tito hráči měli tu možnost hrát po boku výjimečného záložníka z Katalánska, který vstoupil nezapomenutelně do historie "

Další ze spoluhráčů z Dream Teamu - Eusebio - o něm řekl: "Od jeho debutu pocítili všichni ve hře Barçy výrazné změny. Jeho inteligence a schopnosti způsobily, že zůstal vůdčí osobností svého milovaného klubu po mnoho let."
Josep Guardiola Sala patří k těm hráčům, pro které byla Barcelona víc než jen zaměstnavatelem, ale také symbolem, který vyjadřoval jejich cítění a myšlení. "Pep"se totiž narodil 18. ledna 1971 v městečku Santpedor přímo v Katalánsku, 73 kilometrů od hlavního města tohoto regionu. Svoji fotbalovou kariéru začal už jako chlapec v klubu Gimnastic de Manresa, kde si ho poprvé všimli skauti Barcelony. V roce 1984 tedy putoval do týmu FC Barcelona B, kde strávil 6 let - až do svého debutu v prvním mužstvu, který přišel v roce 1990 v zápase proti Cádizu.

 183 centimetrů vysoký legendární defenzivní záložník s číslem "4" si brzy dokázal získat důvěru Johana Cruyffa a ve 20-ti letech se stal jedním z uhelných kamenů týmu. V červeno modrém dresu odehrál celkem 472 zápasů a vstřelil deset branek. Spolu se svými spoluhráči z Dream Teamu získal bezpočet trofejí - 6x titul Primera division, 2x Copa del Rey, 4x Supercopa de
 Espaňa, 2x Evropský superpohár, jednou Evropský pohár vítězů pohárů... a nejslavnější z trofejí, pochopitelně, první triumf v Lize mistrů v klubové historii, když Barcelona dokázala v roce 1992 porazit ve finále překrásným gólem Ronalda Koemana Sampdorii UC 1:0. Díky svému charisma, výkonům i hře, do které vždy vkládal srdce, se stal jedním z nejoblíbenějších hráčů fanoušků a také jedním z nejlepších hráčů, kteří do té doby vyšli z barcelonského mládežnického systému. Vyznačoval se perfektním přehledem a díky výjimečné technice patřil k hlavním tvůrcům hry. V roce 1997 převzal od José Mari Bakera kapitánskou pásku. Bohužel, ani Guardiolovi se nevyhnulo vážné zranění, když musel vynechat kvůli přetržení kolení šlachy celý rok.

Guardiola se díky své hře dostal pochopitelně také do španělské reprezentace. Debutoval v zápase proti Severnímu Irsku v Belfastu. Mezi lety 1992 a 2001 odehrál 47 utkání. Tým, který v roce 1992 vyhrál na olympijských hrách v Barceloně zlaté medaile, vedl s kapitánskou páskou... a ačkoliv nikdy nebyl typickým zakončovatelem, přesto dokázal rozvlnit síťku ve finále proti Polsku, které se hrálo - snad až symbolicky - na Nou Campu. Zúčastnil se mistrovství světa v roce 1994 a Eura 2000. Světový šampionát 1998 musel vynechat právě kvůli těžkému zranění... Za svoji kariéru dokázal nastřílet v dresu Španělska pět branek.

Poté, co "Pep" v roce 2001 opustil Barcelonu, hrál za AS Řím (2002/2003) a Brescia Calcio (2001/2002 a 2003) v Serii A, kde nastupoval po boku legendárního italského fotbalisty Roberta Baggia. Za tým z hlavního města však nastoupil pouze ke čtyřem zápasům, za Brescio k 13-ti. Jeho angažmá v Itálii totiž nebylo příliš šťastné. Po pozitivním testu na nandrolon dokonce dostal několika měsíční trest...

Guardila však fotbal miloval a tak se nechtěl se svojí hráčskou kariérou rozloučit, ačkoliv by se mohlo zdát, že mu nešťastný dopingový prohřešek v dvaatřiceti letech zlomí vaz... "Pep" tedy odešel do Asie, kde hájil v letech 2003-2005 barvy klubu Al-Ahli. V roce 2006 pak ještě přestoupil do klubu Dorados de Sinaloa, kde svoji úspěšnou kariéru ukončil.

Guardiola byl však s fotbalem svázán pevným poutem, a proto není divu, že v roce 2007 navázal spolupráci s klubem, ve kterém prožil svá nejkrásnější a nejúspěšnější léta - s FC Barcelonou. 21. června se totiž stal hlavním trenérem B-mužstva.

Josep Guardiola Sala zanechal v klubové historii nesmazatelnou stopu. Zcela bez výhrad můžeme zařadit tohoto Katalánce na samotný vrchol pomyslné pyramidy, po bok takových legend, jakými byli Romario, Diego Maradona, Luis Enrique či Ladislav Kubala. Nestřílel góly. Nevymýšlel smrtící pasy. Ale vždy stál tam, kde bylo třeba, žádný souboj nepovažoval předem za prohraný a svojí hrou vnášel do řad Barcelony klid a nezpochybnitelnou jistotu. Všichni culés si už navždy zapamatují jméno Guardiola, či, chcete-li, "Pep".



"Když přišel do týmu, byl velmi mladý, ale hned jsme viděli, jaký velký hráč z něj vyroste. Měl výjimečný přehled o hře a vždycky přesně věděl, co udělat s míčem. Prožili jsme spoustu krásných chvil. Vzpomínám si na den, kdy jsme hráli s Atletikem Bilbao a Real Madrid s Tenerife. "Pep" mi řekl: -Všechno, co musíme udělat, je vyhrát. Když nám Tenerife pomůže, tím lépe. Ale nemůžeme dopustit, abychom my i Real prohráli, protože pak bude liga ztracená, a to by bylo otřesné.-" Ronald Koeman


Diskuze ke článku

  • Hába Senior editor
    29.12.2016, 21:03

    Caltic je smileysmileysmiley

    • Caltic8 Administrátor
      29.12.2016, 21:17

      Heh, dostal jsi palec dolů, spadne ti karma.


Přidat komentář

Pro přidávání komentářů se musíte přihlásit
Fan-Shop