PATRICK KLUIVERT

PATRICK KLUIVERT

Celým jménem Patrick Stephan Kluveirt se narodil 1. července 1976 a je jasné, že tehdy se narodila legenda. Skvělý hráč s instinktem zabijáka. Budoucí tahoun Nizozemska a hlavně Barcelony. Ale to přišlo až později. Když se narodil holandskému otci a surinamské matce (odtud jeho tmavá pleť), tak jen málokdo tušil, že se tento den zapíše zlatým písmem do holandského fotbalu. Patrick však odmala ukazoval pro co byl stvořen, pro hraní fotbalu. Spolu se svým přítelem od dětství, dalším skvělým fotbal

Spolu s Edgarem pak jednou, přesněji roku 1982, zašel na trénink provinčního amsterdamského týmu Schellingwoude. Na rozdíl od Davidse to bral mnohem vážněji, nervózněji. O jeho přijatí však nebyl pochyb. Do zápasů naskočil prakticky okamžitě a hned se stal nejlepším střelcem týmu. To neuniklo bedlivým očím skautů Ajaxu a tak se po pouhém roce fotbalu stěhoval do tamější akademie. Tam však nezačal na svém oblíbeném postu útočníka a točil se vlastně všude. Jak ale šel čas, tak se nedala přehlédnout jeho technika, herní inteligence, rychlost a hlavně klid v zakončení. S přechodem do útoku opět začal zářit a pomáhal akademii Ajaxu vítězit. To samozřejmě neušlo očím trenérům mládežnických holandských výběrů. Nastoupil tak do všech do kterých to šlo.

Velký zlom nastal v roce 1994. Ajax Amsterdam se snažil podepsat Ronalda, tehdy wonder kid, tedy zázračné dítě. Alespoň se to o něm v té době říkalo. Čas dal těmto spekulacím za pravdu, ale to by bylo na jiný článek. V každém případě se to nepovedlo a tak přišel Patrickův čas. Měl nahradit Ronalda v pozici mladého útočného talenta v prvním týmu. Těžká role. Pomáhat mu měl jeho kamarád Davids, ale i další talenti jako Overmars či Seedorf. Ze zkušených hráčů té doby jmenujme jen jednoho, ale hráče, kterého určitě všichni znáte. Nebyl to nikdo jiný než současný "oblíbený" kouč Barcy Frank Rijkaard.

Psal se jedenadvacátý srpen 1994. Ajax čekal prestižní zápas v holandském poháru proti tehdejšímu velkému rivalovi Feyernoordu. Jaké to bylo pro Patricka překvapení, když viděl na papíru s nominací své jméno. Jenomže to hlavní překvapení přišlo později. To když zvyšoval skóre na 3:0! Skvělý debut. I když se mu moc nevěřilo, fanoušci totiž byli v té době ještě rozmrzelí z toho, že nepřišel Ronaldo, tak tohle byla ta nejlepší odpověď pro "ty lidi kteří tomu nerozumí" . Ano, samozřejmě, v dnešní době bychom mohli říct, že tomu skutečně nerozuměli, ale kdo to v té době mohl vědět? V každém případě si myslím, že něco takového se Kluivertovi v té době honilo hlavou. Byl to totiž typický puberťák. Vzteklý, naštvaný, ten co musí mít vždy pravdu a poslední slovo. A dával to najevo i na hřišti. Kvůli jeho povaze byl dokonce málem z akademie vyhozen. Zachránil ho jen jeho talent. Jedním dechem je třeba dodat, že i když je to nyní o něco lepší, tak se nikdy plně nevzpamatoval a několikrát mu to skutečně podrazilo vaz.

Ale zpět k tomu pozitivnějšímu, tedy fotbalu. Myslím, že by nikoho nebavilo číst o každém jeho gólu a že jich tedy bylo požehnaně. Je však třeba zmínit jednu věc. S příchodem Kluiverta do prvního týmu se poprvé začalo mluvit o skvělé akademii Ajaxu. Samozřejmě, nemůžeme vše "házet" jen na něj. Byli tu další skvělí hráči, jmenovaní výše. Ale Kluivert byl z nich nejlepší. Prvnímu triumfu Ajaxu v LM však moc nepomohl. Například do finále naskočil jen z lavičky v 85. minutě. O to lépe si však vedl v lize, tam mu to střílelo. I tak ale přece jen nepotvrzoval svojí tehdejší nálepku "Golden Boy" úplně přesvědčivě. Bylo vidět, že holandská liga není moc pro něj. Na to tam bylo moc bojovnosti. A tak se roku 1997 obrátil ke klubu, který ho vychoval pro vrcholový fotbal zády a odešel díky Bosmanově pravidlu do klubu, který mu měl svědčit více - AC Milán. Zda je to čin hodný odsouzení či naopak nechám na Vás. Do toho se zde pouštět nebudu.

I za AC dal hned v prvním zápase gól. Tentokrát v přáteláku proti Juventusu. Ani zde se ale pak situace nevyvíjela zrovna růžově. A mohl si za to Patrick sám. Opět, nebudu se pouštět do žádných soudů, ale alkohol, který v té době hojně užíval pravděpodobně velmi poškodil jeho možnou zázračnou kariéru. AC o něj přestal mít zájem, pochopitelně. Kdyby jen pil a na hřišti hrál skvěle, tak by si ho možná nechal. Ale šest soutěžních gólu za sezónu. To je přece jen málo. Patrick však měl více štěstí než rozumu. Barcelonu v té době trénoval Louis van Gaal, tedy člověk který ho poznal z Ajaxu a věřil si, že ho dokáže zkrotit.

Již asi tušíte, že se mu to celkem povedlo, jinak bych tohle asi nepsal. I když měl ze začátku problémy s adaptací, tak se mu v první sezóně povedlo utvořit ďábelskou dvojici s Rivaldem a sám Patrick se na úspěchu Barcelony podílel 15 góly.. I díky tomuhle se stal jedním z nejpopulárnějších hráčů katalánského klubu. Bohužel však neměl možnost si zahrát v první sezóně Ligu Mistrů, protože přišel až po uzávěrce soupisky. Příští sezóna byla pro celou Barcu výjimečná. Byla to totiž sezóna 100 let od založení. Těžko říct jak moc to Patrick bral prestižně, ale v každém případě se svým číslem 9 opět zářil. Opět si připsal 15 branek, asistencí bylo o něco méně. Je však třeba zmínit, že na tuhle bilanci potřeboval o 9 zápasů méně než v loňské sezóně. I tak to na titul nestačilo. Jeho popularitě však druhé místo určitě neuškodilo, spíše naopak. Ta se stala prakticky neotřesitelná po LM. Tam nastoupil po dvou letech pauzy, ale ta na něm nebyla vůbec znát. Připsal si 7 přesných zásahů a právě kvůli gólu proti Portu jsem ho začal obdivovat. Pro představu stačí, když si vzpomenete na parádní gól Henryho proti Realu.

Další sezóna byla pro něj ještě produktivnější. V La Lize nastřílel 18 branek a právě on zachránil Barce alespoň předkolo LM. To byla sice pro Los Culés slabá náplast, ale popularita holandského kouzelníka se stále zvyšovala. S příchodem nového kouče Ferrera byl častokrát na hrotu osamocený. Ale soudě podle čísel mu to nějak moc nevadilo. Bylo však vidět jak moc mu pomáhá Luis Figo. Bez jeho přihrávek by byl možná ztracený. O tom však později. V Lize Mistrů se Kluivertovi moc nedařilo, což vyústilo v pouhé třetí místo ve skupině. Následovala tak UEFA a Kluveirtův zápas proti Celtě Vigo ve čtvrtfinále, kde to byl právě on, kdo zařídil postup dál. Tam však udělal osudnou chybu, zahrál omylem rukou a míč skončil v síti Barcelony. Zdálo se, že to mu podrazí vaz. Spekulovalo se o jeho odchodu. Jednáni o kontraktu byly hodně složité, ale nakonec v létě 2001 podepsal na 5 let.

Následující sezóna byla asi jeho nejlepší, dal opět 18 gólů a to se musel často zatahovat do zálohy. Kvůli zranění Rivalda totiž v té době dostával v útoku šanci v té době mladíček Saviola a Patrickova role byla tvořit hru. Spolu se Saviolou dali více než 50 branek ve všech soutěžích dohromady. Barcelona však opět skončila až čtvrtá a ani v LM finále nevyšlo. Na trenérské křeslo se tedy vrátil Louis Van Gaal a od Kluiverta se čekaly zázraky. Ty nepřišly, přesto tato sezóna byla dost obdobná jako ty předešlé. I když o pár gólu přece jen slabší. Barcelona se však nezvedla, naopak. Skončila dokonce šestá a Gaal byl po druhé vyhozen. To byl Kluveirtův konec. Do vedení totiž nastoupil Laporta a přivedl si kouče Rijkaarda. Jeho styl, na rozdíl od holandské reprezentace, Patrickovi vůbec nesvědčil. Hra na něm totiž najednou přestala stát. To vyústilo v pouhých 8 branek v lize a dvou branek v UEFĚ. Na jeho obranu je ale třeba říci, že si v lednu ošklivě zranil koleno. Bez něj to však Barceloně šlapalo lépe. Saviola měl skvělou formu a s příchodem Ronaldinha se pro Kluiverta uzavřeli dveře úplně.

A tak odešel úplně zadarmo do Newcastlu United. Pro Barcelonu sice velká finanční ztráta, ale v srdcích pravověrných fanoušků katalánského klubu zůstane navždy. Jeho kousky totiž Barcelonu mnohokrát zachraňovali v době, kdy se ne úplně dařilo.

Psát o jeho dalším klubovém působení nemá cenu. Už se nikdy nedostal do té formy, kterou měl v Barce. Krátce se však zmíním o jeho působení v nizozemské reprezentaci. Na Mistrovství Světa ve Francii byl nejprve vyloučen za zbytečný loket proti Belgii, ale byl to následně on, kdo vyrovnal v semifinále proti Brazílii. Jenže byl to také on, kdo zklamal v následném penaltovém rozstřelu. To EURO 2000 bylo veselejší. Zastihlo ho totiž v životní formě. Celá hra "Oranjes" na něm stála. Za vzpomínku stojí hlavně památné čtvrtfinále proti Jugoslávii, které rozhodl hattrickem. Jenže v semifinále opět přišly ty prokleté penalty. Nejdříve zklamal při penaltovém kopu v normální hrací době a pak i v následném penaltovém rozstřelu. Na následující turnaj byl sice nominován, ale již nenastoupil.

Tím končí report o legendě nejen holandského fotbalu. Největší slávu zažil v Barceloně F. C. Legendě hodně kontroverzní. A to nejen chováním, ale hlavně tím prokletím při penaltách v reprezentačním dresu. Všechny negativa však nemohou přebít jeho skvělé fotbalové schopnosti. Kvůli těmto lidem vlastně ten fotbal existuje a stojí za to ho hrát a dívat se na něj.

Patrick Kluveirt
Hráčská kariéra:
1994-1997 Ajax Amsterdam 70 startů 39 branek
1997-1998 AC Milán 27 (6)
1998-2004 Barcelona 182 (90)
2004-2005 Newcastle United 25 (6)
2005-2006 Valencia 10 (1)
2006-2007 PSV 16 (3)
2007-současnost Lille 11(4)
Národní tým
1994-2004 Nizozemsko 79 (40)


Diskuze ke článku

Žádné diskuzní příspěvky. Buďte první!


Přidat komentář

Pro přidávání komentářů se musíte přihlásit
Fanklubový eshop FC Barcelona