PŘEDVÁNOČNÍ VALENCIE ANEB MANITA JAKO DÁREK

PŘEDVÁNOČNÍ VALENCIE ANEB MANITA JAKO DÁREK

Kdo mě zná tak ví, že téměř každý rok jezdím v období mých narozenin do Barcelony. Letos jsem však zjistila, že Barcelona nehraje doma. Dlouho jsem přemýšlela, kam tedy pojedu a nakonec jsem si řekla, že je to ideální příležitost podívat se na venkovní ligový zápas. Navíc do jednoho z měst, které mě ve Španělsku opravdu lákalo-do Valencie.

Zhruba měsíc před narozeninami jsem začala zjišťovat, jak je to s lístky. K mému údivu jsem nenašla možnost žádat na venkovní zápas přes Socio, což nechápu (ale třeba jsem jen špatně hledala). Napsala jsem tedy Miguelimu, zda by bylo možné sehnat lístky před fanklub. A jelikož je tahle možnost vždy nejpozději měsíc před zápasem, vyřešilo to nakonec můj "problém". Cena lístku byla 70 euro, což se mi před zápasem zdálo trochu dost, ale vzhledem k výsledku si na cenu už ani nevzpomenu.

Do Valencie jsem letěla z Vídně doslova za pár korun. Přiletěla jsem v pátek večer a po menších zmatcích na letišti jsem se nakonec úspěšně dostala na hotel. Jelikož jsem byla od rána na cestě a bylo už dost hodin, zašla jsem jen do obchodu a šla odpočívat. V sobotu hned ráno jsem se rozhodla vyrazit do města. Měla jsem v plánu navštívit Staré město a poté se metrem vydat do Ciudad de las Arts y las Ciencas a do akvária. 

I když na mapě vypadala Valencie dost velká, všechny místa, která jsem chtěla navštívit, byla vlastně jen kousek od sebe. Musím uznat, že Valencie je opravdu krásné město a celá historická část mě nadchla. Nakonec jsem se rozhodla, že i dále vyrazím pěšky. Pokud vám nevadí delší procházky a máte čas, rozhodně doporučuji si Valencii projít. Napříč celým městem vede park (původně koryto řeky), který v sobě ukrývá nespočet sportovních hřišť, dětských atrakcí, cyklostezek a běžeckých tras. A kdo mě zná tak ví, jak moc mám ráda běhání. V tomhle mě Valencie naprosto uchvátila. Běhá tam naprosto každý, navíc běžecká trasa parkem má 8,5km. Naprostá paráda a ideální místo k životu!! :D 

S pocitem naprosté spokojenosti jsem tedy dorazila k jednomu z míst, které musíte ve Valencii navštívit - Ciudad de las Arts y las Ciencas. Komplex několika zajímavých muzeí a budov je symbolem Valencie. Vzhledem k času jsem se rozhodla, že navštívím "pouze" akvárium. Vstup stojí 30 euro, ale to, co uvidíte uvnitř je naprostá paráda. Zrovna minulý měsíc jsem byla i v barcelonském akváriu, ale tohle se naprosto nedá srovnat. Přes ryby, medúzy, tučňáky, krokodýly, želvy a mrože jsem se dostala až na delfíny. A jestli něco považuji za nejlepší zážitek (kromě samotného zápasu), je to rozhodně delfinárium. Show byla opravdu krásná a je to z dalších věcí, kterou doporučuji navštívit.

Na hotel jsem se pak vracela jinou cestou, abych se podívala na další místa Starého města. V neděli vedly mé kroky do Bioparcu. Rozhodla jsem se vydat opět pěšky, jelikož cesta parkem opravdu lákala každého. Ani nedokážu spočítat, kolik běžců jsem potkala (ale bylo jich mnohonásobně více, než chodců). Vstupné do Bioparcu bylo něco kolem 20 euro a zážitek to byl také skvělý. Jedná se o Zoologickou zahradu s krásnou a velmi udržovanou přírodou. Pokud budete do Valencie cestovat s dětmi, pak to rozhodně stojí za návštěvu. 

Po cestě na hotel jsem se ještě stavila na oběd/večeři. A co jiného si chcete ve Valencii dát než místní Paellu-tradiční jídlo (navíc jedno z mých oblíbených celkově). 

A byl čas vyrazit na zápas. Lístek jsem si měla vyzvednout na stadionu (od 18:45 do 20:45). Ke stadionu jsem dorazila asi 18:47 a u pokladen už se tvořily docela dlouhé fronty. Zastavil mě jeden z místních policajtů a přesvědčoval mě, že se mám postavit do fronty na lístky (kde bylo i spousta fanoušků Barcelony, takže jsem se k nim připojila). Asi po dvaceti minutách, kdy se fronta pohnula tak o dva metry jsem začala být mírně nervózní, zda zápas vůbec stihnu. Vyřešila jsem to tedy po svém, šla jsem k jiné pokladně, vysvětlila jsem pánovi, že lístek už mám a potřebuji si jej jen vyzvednout. Díky bohu za ochotné lidi, pán na pokladně šel, lístek mi vyzvedl a přinesl. Takže jsem mohla v klidu vyrazit na své místo. Stadion jako takový byl malinký, ale pěkný. Na zápas si našlo cestu opravdu velký počet lidí (jestli nebylo vyprodáno, tak zbývalo opravdu jen velmi málo lístků).

Ani chvíli jsem si nepřipouštěla, že na mé narozeniny by Barcelona nezískala 3 body. I když začátek nebyl jednoznačný, nakonec se zaskvěl nejlepší hráč světa a Barcelona si odvezla nejen tři body, ale také slavnou Manitu. Což samozřejmě celý kotel hostujících fanoušků vítal ve velkém. Domácí fanoušci začali opouštět stadion již v 60. minutě, po pátém gólu se však začal zvedat i ten zbytek. Policie nás po zápase držela ještě chvíli na stadionu, což zapříčinilo, že mi ujelo metro a musela jsem po zápase 40 minut čekat na další. V noci sama to nebylo nic příjemného, ale naštěstí se nic nestalo a já se tam v klidu dostala zpět na ubytování.

V pondělí jsem se ještě rozhodla podívat na Mestallu, domácí stadion slavnějšího valencijského klubu. A musím uznat, že stadion je to krásný. Snad se na něj jednou dostanu i jako divák (třeba na další venkovní výjezd). Po procházce městem už byl čas jet na letiště a letět zpět do Vídně a domů. 

Já si tak můžu odškrtnout z pomyslného seznamu španělských měst další, které jsem chtěla vidět. Barcelona pro mě bude navždy číslem jedna, ale Valencie je velmi silnou konkurencí a městem, které každému doporučím. Ani já sama jsem ve Valencii rozhodně nebyla naposledy.


Zdroje: Martina

Diskuze ke článku

  • Migueli Penya administrátor
    18.12.2018, 14:42

    Super smiley

    Valencii mám taky na seznamu, ale počkám na finále Copy smiley

    • Martina Senior editor
      18.12.2018, 17:53

      I ten venkovní zapas ma své “kouzlo” :)

      • Migueli Penya administrátor
        18.12.2018, 18:57

        Ano, ale ven již nejezdím. Takže finále je jediná možnost smiley

        • Conelly Tipér
          19.12.2018, 12:48

          smileysmileysmiley


Přidat komentář

Pro přidávání komentářů se musíte přihlásit
Fanklubový eshop FC Barcelona