CoolCamp

STO LET OD PRVNÍHO ZLATÉHO VĚKU

STO LET OD PRVNÍHO ZLATÉHO VĚKU

Historie FC Barcelony pamatuje několik zlatých období a každé z nich má svůj počátek. U Dream teamu můžeme takto označit jmenování Johana Cruyffa trenérem. Příchod Ronaldinha odstartoval další úspěšné roky a nástupem Pepa Guardioly na lavičku Barcy začaly ty nejzářivější roky.

Málokteré období ale má tak snadno identifikovatelný počátek, nultou minutu, jako první barcelonský zlatý věk, tj. tým let 1919 až 1929. Ten počátek se datuje na 31. května 1919, kdy v sobotu odpoledne debutovali v dresu Blaugranas legendy Josep Samitiér a Ricardo Zamora.

Kromě nich do Barcy v té době přišli i útočníci Climent Crácia a Felix Sesúmaga. Oba přestoupili z celku Arenas Getxo, který o 14 dní dříve vyhrál Španělský pohár, když ve finále porazil Barcu 5:2. Tito fotbalisté doplnili již tak silný tým, jehož součásti byl např. Vinyals, Torralba, Vicenc Martínez, Sancho, Paulino Alcantara, Coma či Galicia. Trenérem v té doby byl Angličan Jack Greenwell.

Byla to hvězdná jedenáctka, kdy střed zálohy patřil Francescu Vinyalsovi a to až doby, kdy ho nahradila další legenda Vicenz Piera. Vedle něj nastupoval dlouhých 14 let Ramon Torralba. Hlavní hvězdou, kapitánem, vůdcem a střelcem byl Paulino Alcantara. Coma a Galicia tvořili nerozlučnou dvojici v obraně. Agustí Sancho byl vnímán jako ocelový muž středu hřiště. A tak bychom mohli pokračovat.

Vraťme se ale zpět na konec května 1919. Proč během čtyř dnů debutovali 4 noví hráči? Oproti současné době tehdy závěr sezóny neznamenal několikatýdenní dovolenou, ale prakticky se plynule přešlo do přípravy na nový ročník. Dne 18. května 1919 Barcelona prohrála v již zmíněném finále Copy. Ihned však byly naplánovány 3 přátelské zápasy, které byly velmi důležité i z politického hlediska. Z toho důvody byla většina změn v týmu provedena ihned.

Soupeřem Barcy byl výběr fotbalistů ze zemí, které zvítězili v První světové válce. Utkání měla být součástí oslav prvního výročí příměří. Do katalánské metropole se tak sjeli fotbalisté, kteří o rok dříve bojovali v zákopech. Většinu pak tvořili Francouzi - brankář Chagnot, obránce Mercier, Louis Mistral, kterého tisk popisoval jako nejlepšího francouzského záložníka a dále Warte, Joyaux, Kratzer, Decker či Jean Boyer. Francouzské hráče doplnil Belgičan Coen či Angličan Mirwis. Později se k týmu připojil i další Belgičan Guillerm, profesionál z Aston Villy Mountford a Švýcar Paul Romano. Do týmu spojenců se zařadil i Španěl Oliván, který bojoval v cizinecké legii pod velením Francie.

První zápas se odehrál 29. května 1919 a Barcelona i za účasti dvou nových hráčů Sesúmagy a Grácii vyhrála 2:0, když obě branky vstřelil Lakatos. O dva dny později vyhráli Katalánci opět 2:0. To již se Zamorou v bráně a Samitiérem uprostřed zálohy. A byl to on, kdo otevřel skóre. Druhý zásah přidal Sesúmaga. Ricardo Zamora udržel čisté konto. Hned další den se konal třetí zápas a tentokrát Blaugranas rozdrtili svého soupeře 6:0. Po dvou brankách dal Vicenc Martinez a Sesúmaga a po jedné Grácia a Vinyals.

Barceloně tyto 3 zápasy vynesly i nemalé finanční prostředky. Celé Evropě pak účastníci ukázali, jakým fenoménem se fotbal stál. Ještě než v září začala další pohárová sezóna, vyhráli barcelonští 7 z 8 zápasů. Oproti tomu tým spojenců pokračoval v turné po Španělsku, ale i když sehrál dalších 8 duelů, ani jednou nevyhrál.

Tři zápasy na přelomu května a června 1919 a hlavně příchod Samitiera a Zamory odstartovali první zlatou éru FC Barcelony, která trvala dlouhých 10 let. Během nich tým vyhrál 8x Mistrovství Katalánska, 5x Španělský pohár a v premiérovém ročníku i španělskou ligu. A ty ligové tituly mohly být 2, kdyby původně premiérový ročník španělské ligy v roce 1928 nebyl předčasně bez vítěze ukončen. O tom ale zase někdy příště.


Zdroje: ara.cat, jakub19.wordpress.com

Diskuze ke článku

Žádné diskuzní příspěvky. Buďte první!


Přidat komentář

Pro přidávání komentářů se musíte přihlásit
Fanklubový eshop FC Barcelona