CoolCamp

KAM VALVERDEHO BARCELONA SMĚŘUJE?

KAM VALVERDEHO BARCELONA SMĚŘUJE?

Poslední ligová porážka proti Betisu Sevilla vyvolala tradiční vlnu kritiky na adresu celého týmu, jednotlivých hráčů, trenéra i vedení. A stejně jako po každé takové prohře se objevily i spekulace o možném konci hlavního kouče. Nebylo ani překvapení, že jedním z uvažovaných adeptů na případně uvolněné křeslo po Valverdem byl lodivod vítězného týmu, tentokrát tedy Quique Setien. Trenér Betisu se navíc může chlubit tím, že se svým týmem dokázal porazit Real Madrid i FC Barcelonu na jejich stadionech a v obou případech velmi ofenzivní hrou.

Po domácí ztrátě 3:4 přiznal Ernesto Valverde taktické chyby. Do médií pronikly i informace, že např. Gerard Pique neuposlechl pokyny barcelonského kouče. Problémy s Dembelem celkovou atmosféru jen umocňují. Po posledním zápase se pak na světlo světa dostaly negativní statistiky ohledně množství obdržených gólů i zisku bodů, byť ten druhý údaj znamená nejvyrovnanější situaci ve španělské lize za více jak 15 let. Což jistě nezaujatí příznivci soutěže uvítají. Po minulém víkendu se v médiích objevila po čase ale mnohem důležitější otázka: Kam FC Barcelona pod Valverdem směřuje?

Když loni Ernesto přišel do katalánské metropole, musel se záhy vypořádat s odchodem Neymara. Byla to rána. Nečekaná nehoda. I přes tento defekt ale dovedl tým k ligovému titulu a k němu přidal i domácí pohár. Bylo to víc, než se čekalo. Taktické kroky, které provedl během sezóny, byly vnímány jako účelové s ohledem na odchod brazilské hvězdy. Ani vykoupení Dembeleho z Dortmundu a jeho následné výkony tak nebyly vnímány tolik kriticky.

První ročník byl totiž ve znamení přežití. Byl to pouze první díl zatím neurčité mozaiky. V nové sezóně měl přijít na řadu druhý díl. Ten již měl ukázat směr. Cestu, kudy se Valverde a Barca chtějí vydat. Teď možná někoho napadne srovnání s Guardiolou. A ano, logicky se to nabízí. Pep měl svojí vlastní vizi. Styl, který na začátku určil, a kterého se držel celou dobu. Svoji filozofii prosadil a uspěl s ní i v Bayernu a daří se mu s ní i v Manchesteru City.

Valverdeho cesta ale nemusí být tou Guardiolovou, i když by si to mnozí přáli. Ernesto nemusí předvádět fotbal á la tiki taka. Důležité však je, aby tým měl svůj styl a trenér svůj plán. Současný kouč Blaugranas vyzkoušel několik taktických prvků během uplynulého roku, což z Barcelony udělalo mnohem méně čitelné družstvo. Jenže jak herní projev ukazuje, většině hráčů to neprospívá.

Někteří možná poukážou na výsledky, které mají Katalánci stále nadprůměrné, vždyť loni, jak bylo řečeno, titul získali a letos jsou v La Lize první. Ze základní skupiny Ligy mistrů také postoupili jako první. Nutno si ale uvědomit, že výsledek je nekontrolovatelný, není předem dán a závisí na mnoha faktorech. Tím na jedné straně může být např. Messiho výkon, na straně druhé soupeř či rozhodčí.

Ani pod Guardiolou se nevyhrálo vlivem některých faktorů vše, ale všichni věděli, jakou cestou Barca jde. A tou cestou se vše řídilo. V první sezóně Valverde vlivem odchodu Neymara a zranění Dembeleho přešel na rozestavení 4-4-2 s tím, že Messi se posunul k Suárezovi a záložní trojici Iniesta – Busquets – Rakitič doplnil Paulinho. Výsledkem byla větší rovnováha, převaha ve středu pole, větší jistota v obraně a přesto stále velká síla v útoku.

Jenže v průběhu jara a i s novou sezónou jsme často viděli klasiku v podobě 4-3-3. Fanoušci jistě rádi připomenou, že jde o tradiční rozestavení, kterého by se měla Barca držet. Skutečnost ale je, a historie klubu to mnohokrát ukázala, že klasika to není a hlavně nezáleží na tom, jestli tým nastoupí ve schematu 4-3-3, 4-4-2 či jiném. Podstatná je hra, kterou se hráči prezentují a logicky z ní pramenící výsledky.

Jak se ale chce prezentovat Valverde? Loňskou sestavu doplnil poté v zimě Coutinho. Ten následně buď doplnil útočné duo, nebo nahradil kapitána Iniestu v záloze. I dle toho jsme viděli jedno či druhé rozestavení. Když Andres po konci sezóny odešel, nebylo příliš zřejmé, jak to bude dál. A následné kroky i utkání do této doby přinesly spíše více otázek než odpovědí na otázku směřování.

Již letní sága jménem Griezmann nebyla moc k pochopení. Ve schéma 4-4-2 byl v útoku Suárez a Messi a ani jednoho nemohl Francouz nahradit. A odchod Uruguayce v plánu nebyl. Měl tedy Valverde v plánu přejít na 4-3-3? Ale ani to by příliš záhadu nepřineslo, protože Antoine ani Luis nejsou křídla a Messi za ta léta už je spíše hráč středu hřiště, který občas seběhne k postranní čáře než klasické křídlo.

I když Griezmann nepřišel, vše napovídalo tomu, že Ernesto půjde cestou 4-3-3. Nákup Malcoma, který by byl alternativou za Dembeleho, dával tedy smysl. Situace se ale vyvinula tak, tým postupně přešel zpět k 4-4-2 s tím, že Ousmane je na lavičce a Malcom na tribuně. Nelze se tedy divit názorům, že jsme bývalého hráče Bordeaux ukradli na poslední chvíli AS Řím jako pomstu za vyřazení z Champions league, aniž bychom ho potřebovali.

Proč ale došlo k té změně? Namísto se držení jednoho vzorce se přešlo na účelovost, která však pomůže (pomohla) v ten daný okamžik. Z dlouhodobého hlediska neřeší nic. I další z posil, Brazilec Artur Melo, začal sezonu na lavičce a již to vypadalo, že jeho angažování také nedává smysl. A až uvedený přechod na sestavu se čtyřmi záložníky mu umožnilo se naplno prosadit a ukázat, že minimálně stylem hry je nástupcem Xaviho.

Jednotlivé posily a celkově pak složení kádru nejvíce ukazuje, že Valverde, resp. Barcelona nemá v současnosti jasně danou cestu či systém, jakým chce hrát. Nejednoznačnost, když už ne přímo chaos, ukazuje i příchod Arthura Vidala. V týmu měl nahradit Paulinha, ale především měl být alternativou za Rakitiče či Busquetse ve středu zálohy. Jenže když nastoupil na jejich pozicích, nebylo to jemně řečeno ono. Naopak jakmile měl podpořit útok, počínal si skvěle, dokonce snad více ofenzivněji než jeho brazilský předchůdce, který na podzim 2017 gólově týmu hodně pomohl.

Tyto výkony Vidala ukázaly, že má Valverde další možnost do útoku, ale zároveň odhalily, že nemá potřebnou náhradu do zálohy. Mohl by teoreticky sáhnout po Rafinhovi, který v rámci své univerzálnosti nastoupil již skoro všude. Letos byl ale zatím nejvíce vidět v duelech s Interem a Realem, kde hrál na pravém křídle.

Nevyužit, i když hlavně kvůli zranění, zůstává i Denis Suárez. Přitom ve své kariéře nejlepší momenty zažil ve Villarrealu, kde hrál především na kraji ve čtyřčlenné záloze. Tedy na pozici, kde v Barce snad ještě nenastoupil. A jinde v dresu Blaugranas potenciál dlouhodobě nikdy neprokázal.

Kapitolou sama pro sebe jak pak Philippe Coutinho. Ten pod Valverdem nastoupil již na pravém i levém křídle i na postech pravého a levého záložníka. Loni, když byl na levém křídle, si často překážel s Albou a ani souhra s Iniestou nebyla dokonalá. Jako klasický záložník v tříčlenné středové řadě zase nezvládal obranou fázi. Na pravém křídle zase nemohl naplno využít svoji největší zbraň, tj. střelu pravou novou, kdy si navede míč doprostřed hřiště. Co tedy s ním?

Lze se domnívat, že nejlepší část kariéry má Coutinho před sebou, a tak je třeba mu najít jasnou pozici. A nejen jemu. To by ale bylo nutné jasně definovat styl, kterým se chce Valverdeho celek prezentovat, do tohoto schéma kupovat hráče a prodat ty, kteří se do něj nehodí. Aktuálně lze konstatovat, že v rozestavení 4-4-2 má Barcelona přebytek hráčů do útoku a v systému 4-3-3 přebytek záložníků. A pokud bude používat oba styly jako do teď, bude pokračovat i stav, kdy minimálně Dembele, Munir, Malcom, Vidal, Rafinha, Denis Suárez, Aleňa či Samper nenajdou uplatnění.


Zdroje: jakub19.wordpress.com

Diskuze ke článku

  • Meshuggah82
    16.11.2018, 21:03

    Dembele-Suarez-Messi
    Coutinho-Arthur
    Rakitic (Busquets)
    Alba-Umtitti-Pique-Semedo
    Ter Stehen

    Munir
    Malcom
    Rafinha
    Busquets (Rakitic)
    Roberto
    Langlet
    Cilessen

    Co je na tom složitého? Takový materiál mít (to nepočítám,co ještě zbylo na tribuně) ,to by si spousta trenérů pískalo...

    • Jirka Luňák
      16.11.2018, 22:20

      Vždyť Valverde používá na 90% stejnou sestavu co si tu vypsal, o tom to přece vůbec není

      • Meshuggah82
        17.11.2018, 17:36

        Právě že vůbec. Vymýšlí pořád nějaké blbosti. Na pravém boku preferuje Roberta,Messiho nechává courat kde se mu zlíbí,na levé křídlo často cpe Coutinha, Busquets hraje i když nemá formu,Suarez taky hraje pořád,i když mu to nejde... Rotace by měla fungovat právě v těchto případech... Aspoň že ten Arthur ho přesvědčil a nechá ho hrát. Hlavně mi přijde,že otěže ve skutečnosti drží Messi a ne Vaverde. Jinak si nedokážu vysvětlit,že bez něj hráli jinak a (klidně mě ukamenujte) lépe. Sami jste to tu psali. Zase to byla ta bezpohlavní holomajzna, žádný pressing,obrana chaos, veškerá ofenzíva pouze přes Messiho....

      • Meshuggah82
        17.11.2018, 17:39

        Pod Valverdem hrajeme prostě ten nejhnusnější fotbal,co si pamatuju a proto mu nemůžu přijít na jméno. Vidím jak zabíjí a nevyužívá potenciál, který ten tým má. A trofeje? Nevím. Na ty oslavy se nedívám. Já koukám na zápasy...

  • Patrik Paulis
    16.11.2018, 21:09

    Presne
    Valverde nema styl ani cil..
    Neni schopen zapracovat nove / mlade..
    Co nejdrive pryc s nim

  • Pingu
    17.11.2018, 09:08

    O tomhle celém tady už píšu rok a půl.... Valverde není dobrý trenér pro Barcu, dokonce bych řekl že je to špatný trenér pro Barcu. A v tomhle článku je přesně popsáno proč.... Od celkového pojetí hry, přes využití potenciálu hráčů, rozestavění, nesmyslné nákupy až k tomu že tohle vážně nikam nesměřuje... A já bych se vůbec nedivil, kdyby hráči nechtěli plnit chaotické nebo nesmyslné pokyny a hráli si raději co chtěli... Jak říkám. Čím dříve Valverde skončí, tím lépe pro nás...

  • Pingu
    17.11.2018, 09:10

    Btw... díky moc za tenhle článek Kubo ;)

  • roman1978
    18.11.2018, 08:11

    Pro autora - je to Malcom!!!!! Ne Malcolm.


Přidat komentář

Pro přidávání komentářů se musíte přihlásit
Fan-Shop