Barcelona utrácí peníze, které nemá, a nemůže registrovat hráče

"Barcelona je jediný klub na světě, který nemá peníze, ale stejně si nakupuje jakéhokoliv hráče. Nechápu, jak to dělají. Je to zvláštní a bláznivé," stěžoval si trenér Bayernu Nagelsmann. A zdaleka není sám, kdo tohle nechápe...

Barcelonský prezident Joan Laporta byl před dvěma týdny na večeři ve své oblíbené restauraci Via Veneto s Behdadem Eghbalim, novým spolumajitelem Chelsea, a ta to schůzka pochopitelně přitáhla mediální pozornost. Laporta popsal Eghbaliho návštěvu jako "institucionální", takže reportéři jako obvykle přišli s vlastním vysvětlením: mluvilo se o Cesaru Azpilicuetovi či Marcosi Alonsovi, dalších možných posilách Barcy. 

Avšak netřeba zůstávat u pouhých spekulací, protože přestupové léto v Barceloně jede na plné obrátky. Právě z Chelsea už přišel "zadarmo" Andreas Christensen, po vypršení kontraktu v AC Milán podepsal v katalánské metropoli Franck Kessie, a nadto Barça koupila v Bayernu Roberta Lewandowskiho a v Leeds Raphinhu. S účtenkou na 103 milionů eur tak zatím platí za třetí nejvíce utrácející klub tohoto léta. A soudě podle Laportových výroků o Bernardu Silvovi či Julesi Koundém ještě nehodlá končit. Jak je tohle všechno možné?

Limite salarial

Před rokem se tisk v souvislosti s FC Barcelona hemžil slovy jako katastrofa nebo bankrot. Nenechme se zmást, situace je stále špatná až kritická. Laportovi se podařilo dluh částečně restrukturalizovat, tedy získat více času na jeho řešení. Ale klub stále údajně dluží zhruba 1,3 miliardy eur, desetinu z toho (126 milionů) na přestupech 19 klubům. Zpřísňující se finanční regulace tak drží Barcu v šachu – aktuálně zkrátka nelze registrovat nové hráče.

Ani tohle není nic, s čím by se culés nesetkali, neboť mzdový strop (limite salarial) tlačí na Barcu už dva roky. Připomeňme, že tato španělská verze finanční fair play vychází z doporučení, že by výdaje na první tým (mzdy, přestupy, amortizace) neměly překročit 60 % příjmů. Na systém se přímo váže registrace nových hráčů, která probíhá v počítačové aplikaci. Pokud aplikace vyhodnotí, že klub nesplňuje některou z podmínek, daného hráče nemůže napsat do týmu. 

LaLiga naposledy vyměřila Barceloně mzdový strop na -144 milionů eur kvůli záporné účetní bilanci. Propad stropu tedy pokračuje – v sezoně 19/20 měl hodnotu 671 milionů, v sezoně 20/21 347 milionů a v sezoně 21/22 98 milionů. Přestože během léta dojde k přepočtu, je jasné, že Katalánci jsou v úzkých. I kdyby si výrazně polepšili a uvedené manko stáhli, stále budou na nule, tedy v pozici, kdy teoreticky nejde financovat nové hráče bez předchozí úspory. Minulou sezonu měl dát klub na výplaty 560 milionů eur, takže mezi mzdovým stropem a sumou smluvních mezd panuje propastný rozdíl 704 milionů. Situace se proto musí řešit jak snižováním výdajů, tak navýšením příjmů.

Kdo šetří, má za 2

Snížení výdajů v sobě skrývá dvousečnou zbraň. První výhodu představuje skutečnost, že se mzdový strop přibližuje výplatám. Druhou výhodou pak je možnost využití pravidla 1:4, které LaLiga zavedla během pandemie covidu pro to, aby přece jen nechala klubům nějaký prostor pro manipulaci. Pravidlo 1:4 říká, že když se klub nachází v nevyhovující finanční situaci (není schopen dodržet mzdový strop), může investovat 1 euro, pokud prokáže ušetření 4 eur. Navíc tu je výjimka pro případy, kdy výdaje na jediného hráče přesahují 5 % rozpočtu – prodej takového hráče nebo rozvázání jeho smlouvy znamená přechod na pravidlo 1:3. 

Prezident Laporta a sportovní ředitel Alemany se tedy jali šetřit. Přivedli dvě posily, Kessieho a Christensena, u nichž výdaje bude tvořit pouze mzda. Podepsali novou smlouvu s Dembélém a Robertem na výrazně nižší peníze. Poslali Lengleta a Trincaa na hostování a tlačí na Piquého. Velkým krokem z hlediska výdajů i příjmů měl být prodej Frenkieho de Jonga, jenže tomu se do Manchesteru United nechce, takže je nasnadě opět alespoň snížení mzdy.  

Zároveň se představitelé Barcelony snažili některé potenciální ztráty zahrnout do účetnictví za uplynulou sezonu. Konkrétně mělo jít o část z 84 milionů vyhrazených na soudní spory a zpráva zaslaná vedení LaLigy na konci června pak potvrdila, že Barça snížila na nulu účetní hodnoty Coutinha, Fernandese, Umtitiho, Pjaniče a Neta. Kdyby tak neučinila, účetní hodnota by byla vypočítána jako nákupní cena minus dosavadní odpisy (plynoucí z doby trvání kontraktu). Ovšem znehodnocením si klub připravil takovou pozici, že jakýkoliv příjem za prodej těchto hráčů se stane ziskem (ze kterého se nebudou odečítat zbývající odpisy). Této praktice se v účetnictví říká cushioning,

Palancas

Odchody hráčů samy o sobě sice dostatečný prostor nevytvoří, ale nejedná se zdaleka o jedinou ani o největší plánovanou položku. Dohoda se Spotify údajně přinese asi 60 milionů eur ročně, což představuje dvojnásob toho, kolik za minulou sezonu kvůli krizi do pokladny poslal Rakuten (předtím Rakuten platil 55 milionů ročně). Zahojit se mají každodenní příjmy z marketingu nebo z hracího dne. A především bylo na shromáždění členských delegátů schváleno využití tzv. palancas, neboli ekonomických pák.

Tímto finančním mechanismem chce klub dosáhnout jednorázového příjmu ve výši kolem 600 milionů eur. První část tvoří prodej 49,95 % práv (s možností zpětného odkupu) z Barça Licensing & Merchandising (BLM), tedy dceřiné společnosti FC Barcelona, která vedle akademie, inovačního střediska a studií spadá do Barça Corporate. Právě monetizace Barça Corporate byla jedním z hlavních bodů každého prezidentského kandidáta v předchozích volbách. Druhou pákou se stalo podstoupení až 25 % příjmů z televizních práv LaLigy jednomu či více investorům.

"Barça byla před naším příchodem formule 1 bez paliva a se zadřeným motorem. Po prvních opatřeních jsme tuhle formuli dokázali nastartovat, ale ještě se nemohla rozjet. Teď už vůz opustí pitlane a vrátí se na první příčky,"  vysvětloval Laporta na shromáždění minulý týden. "Díky palancas napravíme finanční situaci dříve, než bylo předpovídáno, dosáhneme na pozitivní čisté jmění, budeme schopni udržitelně splácet dluh a zároveň můžeme investovat do profesionálních týmů, aby byly více konkurenceschopné."

Strategie už nabyla reálných obrysů, když klub oznámil partnerství se Sixth Street, investiční společností s aktivy v hodnotě přes 60 miliard eur v různých odvětvích byznysu či sportu. Podle informací, které byly dnes oficiálně potvrzeny, Sixth Street odkoupí celý nabízený podíl televizních práv na španělskou ligu (25 %) na dobu 25 let. Barcelona tím v součtu vygeneruje kapitálový zisk 667 milionů eur (neoficiální číslo). Kdo četl pozorně, může si teď vzpomenout, že tato částka se velmi podobá rozdílu mezi mzdovým stropem a mzdami. A skutečně Laporta sliboval: "Když zajistíme druhou palancu, dostaneme se na pravidlo 1:1"

Jenže... 

...situace se podle jiných zdrojů zdá být přinejmenším komplikovaná. Problémem je, že kapitálový zisk není příjem. Z takové investice se do limite salarial údajně započítá pouze 15 %, což byl jeden z hlavních důvodů, proč Barça nechtěla přistoupit na palubu dohody LaLiga-CVC. CVC nabízela 270 milionů výměnou za 10 % TV práv na 50 let. V tomto ohledu se tedy zdá být smlouva se Sixth Street daleko výhodnější. Nicméně pořád zůstává otázkou, jaké účetní triky Barcelona předvede, aby z této smlouvy vytěžila maximum pro mzdový strop.

Navíc lze polemizovat, že z dlouhodobého hlediska klub tratí. Viceprezident Romeu uvedl, že za TV práva inkasuje Barcelona od LaLigy 165 milionů ročně. Když tedy 25 % (41,25 milionu) shrábne Sixth Street, za čtvrtstoletí Barcelona přijde o více než 1 miliardu. Ale spíše bychom měli očekávat, že hodnota LaLigy poroste. A přesně této problematice se před rokem věnoval Real Madrid, když kritizoval nevýhodnost dohody s CVC. Vezměme pro příklad konzervativní scénář, jak ho nastínili v Madridu – průměrný meziroční růst hodnoty LaLigy (potažmo TV práv) o 3 %. Potom už Barcelona na úkor Sixth Street tratí 1,5 miliardy. Při meziročním růstu o 8 % to jsou dokonce 3 miliardy. Romeu sice mluvil o tom, že TV práva bude moci Barcelona koupit zpět, ale tato informace zatím potvrzena nebyla. Na druhou stranu nelze zapomenout, že investice Sixth Street má zachránit atraktivitu Barcelony, jejíž pokles by mohl vést k daleko větším ztrátám. Mimo to je potřeba zohlednit inflaci.

Co se týče prodeje 49,95 % BLM za zhruba 320 milionů, ten možná nebude záležitostí letošního léta. Zájem prý přitom byl – investoři z Fanatics a Investindustrial byli připraveni za část tohoto podílu dát 200 milionů a o dalších 120 milionech se jednalo s jinými společnostmi. Zde však Laporta zvolil opatrnější přístup, protože téměř poloviční podíl by obchodním společníkům zajistil příliš výrazný hlas v rozhodování. Možná tak za tuto páku nezatáhne plnou silou. Tak či onak, u členů by mu to zřejmě přidalo na kreditu, neboť předchozí vedení připravovalo plán na prodej 49 % z celého Barça Corporate za pouhých 100 milionů.

Kam dál

Kdo se podívá na Twitter, může najít celá vlákna o tom, že se pod Barcelonou stále tenčí led, protože se bojuje na příliš mnoha frontách. Plán na snižování mezd a odchod řady nechtěných hráčů sice zní hezky, ale Alemany ho zkrátka nestíhá uskutečňovat dost rychle. Prodej klubových aktiv může být riskantní krok. Výše popisovaný cushioning je považován za známku zoufalství. Klub příliš spoléhá na přestup De Jonga. A tak dále. 

Co si tedy z toho všeho odnést? Barça pyká za špatný finanční management zejména z období 2017–2020 a ještě roky pykat bude. Chce ale konkurovat velkoklubům, takže v předchozích týdnech utrácela peníze, které neměla ani smluvně, a to za hráče, jejichž registrace je těžší než kdy dřív. S tímto rizikem Laporta kandidoval a členové ho podpořili. Proto ho tentokrát nemohu kritizovat jako v případě situace s Messim. Naopak myslím, že konečně ukazuje, proč byl zvolen za prezidenta. Ale to ještě nemusí znamenat, že se vše obrátí k dobrému. Je jasné, že obětování TV práv, BLM či De Jonga bude mít své odpůrce. Také si troufnu tvrdit, že účetnictví klubu nebo finanční fair play zůstane pro běžné fanoušky černou skříňkou. Vždyť socios compromisarios ratifikovali každý návrh už za předchozího mandátu a výpočtům mzdového stropu soudě podle výroků Laporty plně nerozumí ani samotné kluby. A tak nás ještě čekají velká překvapení.

Aktualizaci a rozšíření tohoto blogu najdete zde.